Kdy a jak řezat ovocné stromy pro větší úrodu?

Většina jádrovin, tedy jabloní a hrušní, se řeže v klidu, od pozdní zimy do předjaří, pokud nemrzne. Peckoviny jako třešně či višně snášejí řez hůř a upravují se spíš po sklizni nebo v létě. Řez nezvyšuje úrodu sám od sebe: pomáhá světlu a vzduchu proniknout korunou, odstraní nemocné větve a nastaví poměr růstu a plodnosti. Odpovědi na čtyři otázky začínajících pěstitelů ukazují postup, nářadí a nejčastější chyby.

Kdy stromy řezat?

Jádroviny řežte v období vegetačního klidu, nejlépe pozdní zimu až předjaří, před rašením pupenů. Nepracujte za silných mrazů, kdy je dřevo křehké. Rány se v tomto období hojí dobře.

Peckoviny, jako třešně, višně a švestky, jsou náchylnější k infekcím. Hlavní řez proto dělejte po sklizni nebo v létě za suchého počasí. Zimní řez omezte na nutné odstranění suchých větví.

Letní řez zmírňuje bujný růst a pomáhá osvětlit plody. Provádí se krátce a s mírou. Pozdní letní nebo podzimní silný řez strom oslabuje.

Co na řez potřebovat?

Základem jsou ostré zahradnické nůžky na tenké větve, ruční pilka na silnější a nůžky na vysoké větve. Ostré nářadí řeže čistě a rána se hojí rychleji. Tupé nářadí větve drtí.

Před prací nářadí otřete a dezinfikujte, zvláště při přechodu mezi stromy. Tím předejdete přenosu chorob. Používejte pevné rukavice a u práce ve výšce stabilní žebřík.

Nelezte na stromy bez jištění a nepracujte na žebříku sami. Ořezávání vysokých stromů je rizikové. Případně využijte služby arborista.

Jak postupovat krok za krokem?

Nejprve odstraňte suché, poškozené a nemocné větve až do zdravého dřeva. Pak řežte větve, které se kříží nebo rostou dovnitř koruny. Cílem je vzdušná koruna, kterou prochází světlo.

Odstraňte také výmladky, tedy svislé silné výhony, které rostou z kmene nebo silných větví. Spotřebují hodně energie a plody nenesou. Řezejte u báze.

Na konci ustupte a posuďte tvar. Neodstraňujte víc než zhruba čtvrtinu větví najednou. Příliš silný řez vyvolá bujný růst a slabší úrodu.

Jak ošetřit rány?

Řežte šikmo, těsně nad pupenem nebo u větevního kroužku, aniž byste nechávali pahýl. Pahýly zasychají a vstupuje tudy infekce. Řez vždy veďte čistě.

Větší rány o průměru několika centimetrů se vyhlazují nožem. Použít se může zahradnický štěpařský vosk nebo pasta, jejichž význam se různí. Menší rány se hojí samy.

Odstraněné větve spalte nebo odvezte, pokud byly nemocné. Nemocné dřevo nekompostujte. Zdravé větve naštěpkujte.

Jaké jsou nejčastější chyby?

Prvním problémem je nadměrný řez v jednom roce. Strom reaguje bujným olistěním a nižší plodností. Lepší je rozložit úpravu do dvou až tří let.

Druhou chybou je řez za mrazu nebo vlhkého počasí. Rány se pak hojí hůře a mohou se objevit houbové choroby. Vyberte suchý den s mírnou teplotou.

Třetí chybou je zanedbávání. Nikdy neprořezávaná koruna zhoustne, plody jsou menší a strom trpí chorobami. Pravidelný řez je jednodušší než obnova.

Co se starými a zanedbanými stromy?

Zanedbaný strom nezachraňujte jedním velkým řezem. Rozložte obnovu do několika let a každý rok odstraňte nejhrubší nevhodné větve. Strom si tak zachová sílu.

Starší stromy jsou někdy hodnotné biologicky, poskytují úkryt ptákům a hmyzu. Posuďte, zda má smysl je obnovovat. Při pochybnostech konzultujte odborníka.

U vysokokmenů a hodnotných odrůd využijte poradnu ovocnářského svazu nebo zahrádkářský spolek. Rádi poradí s tvarováním. Místní zkušenosti jsou cenné.

Časté otázky

Mohu řezat stromy v létě?

Ano, lehký letní řez je možný a u peckovin dokonce vhodný. Slouží k úpravě koruny a zmírnění růstu. Silný řez v létě se nedoporučuje.

Je nutné natírat rány?

Ne vždy. Menší rány se hojí samy. U větších lze použít přípravek určený k tomuto účelu, ale důležitější je čistý řez.

Kolik větví lze najednou odstranit?

Obecně se doporučuje nepřesahovat zhruba čtvrtinu objemu koruny. U oslabených stromů ještě méně. Obnovu rozložte do více let.

Zdroje

• Český zahrádkářský svaz
• Ústav zemědělské a lesnické techniky
• Ovocnářská unie České republiky