Beton do ztraceného bednění: Spotřeba betonu podle šířky tvárnic

Jsem zedník už dobrých patnáct let a beton do ztraceného bednění jsem už naléval tolikrát, že bych s tím mohl soutěžit na olympiádě. A kdybych dostal pětku pokaždé, když mi na stavbě došel beton a musel jsem horečně volat do betonárky o záchranu, byl bych milionář. Právě proto jsem se naučil dost přesně odhadnout, kolik toho zatraceného betonu vlastně potřebuju.

Jestli plánujete stavbu domu, garáže nebo třeba jen plot kolem zahrady, ztracené bednění je skvělá volba. Je to v podstatě taková skládačka pro dospělé – položíte betonové tvárnice a zalijete je. Jenže přesně tady nastává ten záludný moment – kolik betonu vlastně budete potřebovat? Špatně spočítáte, objednáte málo a jste v háji. Objednáte moc a vyhazujete peníze do vzduchu. Ale nebojte, dneska vás tím provedu.

Proč vůbec ztracené bednění?

Než se dostaneme k těm číslům, pojďme si říct, proč je vlastně ztracené bednění tak populární. Když jsem začínal v oboru, klasické dřevěné bednění bylo ještě běžnější. Jenže pak přišlo ztracené bednění a změnilo pravidla hry.

Výhoda je brutální – nemusíte nic rozbedňovat. Tvárnice zůstanou na místě, stanou se součástí konstrukce a navíc fungují jako tepelná izolace. Další věc – rychlost. Postavit zeď ze ztraceného bednění zvládnete výrazně rychleji než klasickou zděnou. Navíc je to tak jednoduchý, že to zvládne i naprostý začátečník. To mi věřte, viděl jsem investory, kteří neuměli ani zatlouct hřebík, a přesto dokázali postavit ze ztraceného bednění obstojnou zídku.

Jak vypočítat spotřebu betonu?

Teď k tomu, co vás asi zajímá nejvíc – kolik toho betonu budete sakra potřebovat. U klasického bednění je to jednoduché. Délka krát šířka krát výška a máte objem betonu v metrech krychlových. Jenže u ztraceného bednění to tak přímočaré není.

Spotřeba betonu závisí na šířce tvárnic, což je logické. Širší tvárnice, více betonu. Ale nejde jen o vnitřní prostor tvárnice – beton vyplňuje i všechny dutiny. A právě tady se často dělají chyby v odhadu.

Ještě před pár lety jsem tuhle spotřebu odhadoval od oka a často se seknul. Nakonec jsem si udělal vlastní tabulku. A protože nerad vidím, když lidi opakují moje chyby, tady je:

Kolik betonu spotřebujete podle šířky tvárnic

Tyhle hodnoty jsem si ověřil v praxi a sedí skoro na chlup:

Pro ztracené bednění šířky 10 cm počítejte se spotřebou 4,5 litrů betonu na jednu tvárnici. To je asi jako velká PET lahev a půl.

Pro šířku 15 cm už je to 8,5 litrů na tvárnici. Představte si velký kýbl vody.

U šířky 20 cm potřebujete 14 litrů betonu. To už je pořádný kýbl.

Šířka 25 cm spolkne 19 litrů betonu na tvárnici.

Pro 30 cm široké bednění počítejte s 25 litry betonu. To je už jako menší konev na zalévání zahrady.

A konečně 40 cm široké bednění potřebuje celých 36 litrů betonu na jednu tvárnici. To už je slušný várka.

Mimochodem, u 50 cm širokých tvárnic je to zvláštní, ty často mají spotřebu jen 25 litrů, protože mají jinak řešené vnitřní přepážky. Ale vždy si to radši ověřte u výrobce, protože každá betonárka může mít trochu jiné rozměry dutin.

Míchat, nebo objednat? To je, oč tu běží

Nedávno jsem pomáhal kamarádovi se základy pro garáž. Vypočítali jsme, že budeme potřebovat asi 2,5 m³ betonu. A tady nastala klasická diskuze – míchat ručně, nebo objednat auto?

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že pokud máte víc než 2 kubíky betonu, objednejte auto z betonárky. Jasně, bude vás to stát trochu víc, ale:

1) Získáte mnohem lepší kvalitu betonu. Beton z betonárky má přesně danou recepturu a konzistenci.

2) Zabetonujete všechno najednou, což znamená, že se vám beton perfektně spojí bez zbytečných pracovních spár.

3) Ušetříte si záda. Věřte mi, namíchat dva kubíky betonu ručně je jako by vás přejel parní válec.

Jednou jsem takhle na chatě u tchána trval na tom, že ty dva kubíky zvládneme namíchat ručně. Po půlce dne a asi třiceti kolečkách jsem byl tak vyřízený, že jsem nebyl schopný ani zvednout pivo. Nakonec jsme to stejně nedokončili v jeden den a vznikla nám tam pracovní spára. Ne že by to zásadně vadilo u nějakého plůtku, ale u nosné konstrukce domu by to byl průšvih.

Když jsem řešil beton do ztraceného bednění pro základy rodinného domu, radši jsem zavolal klukům z betonárky, a ti mi pomohli sehnat lepší cenu i přesnější načasování dodávky. Přece jen, když čekáte na beton a auto nejede, je to jeden z nejhorších pocitů na stavbě.

Technika betonování ztraceného bednění

Mám takové železné pravidlo – nikdy nelejte beton do výšky větší než 1 metr najednou. V praxi to znamená maximálně 4 řady tvárnic a pak pauza. Proč? Když nalijete moc betonu najednou, může se stát, že tlak čerstvého betonu roztrhne vazbu mezi tvárnicemi a celá zeď se vám rozjede jako domino. A to nechcete zažít, věřte mi.

Druhá věc – nezapomeňte na výztuž. Beton sám o sobě má skvělou pevnost v tlaku, ale v tahu je slabý jak průklepový papír. Proto se do betonu dává betonářská ocel. U ztraceného bednění platí, že vodorovnou výztuž dáváte minimálně do každé druhé řady tvárnic. Ale upřímně? Já ji dávám do každé řady. Jistota je jistota.

A ještě jeden tip z praxe – když betonujete, používejte ponorný vibrátor. Pokud ho nemáte, postačí i obyčejná tyč, kterou budete beton v bednění propichovat. Jde o to dostat ven vzduchové bubliny, které by později mohly způsobit problémy. Beton by měl vyplnit všechny dutiny a skuliny.

Moje největší průšvihy s betonem (a jak se jim vyhnout)

Za ty roky v oboru jsem zažil s betonáží pár momentů, na které bych nejradši zapomněl. Jednou jsme stavěli opěrnou zeď a špatně jsem spočítal množství betonu. Auto odjelo, my dolili poslední tvárnici a najednou koukám – zbývá nám ještě celá řada. Bylo pozdě odpoledne, betonárky zavíraly a my museli nechat rozestavěnou zeď do druhého dne. Výsledek? Pracovní spára, která časem začala prosakovat.

Jindy jsem zase přecenil svoje síly a myslel si, že zvládnu zabetonovat celou zeď sám. Jenže než jsem se dostal k posledním tvárnicím, beton v těch prvních už začínal tuhnout. Propojení jednotlivých vrstev pak nebylo ideální.

Z těchto zkušeností jsem se poučil a dnes už vím, že dobrá příprava je základ. Přesný výpočet, dostatek lidí na práci a betonování bez zbytečných přestávek. A taky – vždy mít nějakou rezervu v objednaném betonu. Lepší přebývá než chybí.

Závěrem

Ztracené bednění je skvělý vynález, který usnadnil a zrychlil mnoho staveb. Jestli se do něj pouštíte poprvé, nebojte se. S trochou přípravy to zvládnete. Klíčové je správně spočítat množství betonu, zajistit kvalitní beton a nepodcenit techniku betonáže.

A pamatujte – u většího objemu se vyplatí objednat beton z betonárny. Vaše záda vám poděkují a výsledek bude kvalitnější. Tak hodně štěstí při stavbě a ať vám beton dobře tuhne!