Mít pod nohama spolehlivou podlahu je základ. V posledních letech se však dere do popředí anhydrit, který v mnoha směrech překonává beton. Pro jaké konkrétní vlastnosti si stavebníci směs na bázi síranu vápenatého, plniv, zušlechtěných přísad a vody oblíbili? V následujících řádcích najdete všechny podstatné informace. Zda se nakonec přikloníte k anhydritu, nebo zůstanete u tradičního stavebního materiálu, bude na vašem uvážení.
Co je anhydritová podlaha?
Složení anhydritové podlahy jsme rozebrali v úvodu, zaměřme se proto na její vlastnosti. Anhydrit se vyznačuje samonivelačními účinky (tzn. vytváří přesnou vodorovnou hladinu), minimální roztažností a homogenitou. Což v praxi znamená, že je výsledná podlaha rovná, beze spár a velmi dobře vodí teplo, takže je ideálním kandidátem pro podlahové vytápění.
V případě lité podlahy z anhydritu v podstatě neexistuje riziko kroucení desky. Velmi nízká je i pravděpodobnost vzniku prasklin při smršťování.
Ve srovnání s klasickou cementovou podlahou je vítězem opět anhydrit – má lepší mechanické vlastnosti a je výrazně odolnější. Díky tomu je možné uvažovat o celkovém snížení tloušťky podlahy.
Jak dlouho probíhá aplikace samonivelačního potěru?
Vylití podlahy z anhydritu probíhá „čistě“ a je otázkou několika hodin. Vždy samozřejmě záleží na použité technologii.
Kromě rychlosti stojí za pozornost stojí i další výhody samotné aplikace. Anhydrit se chová jako kapalina, ale poměrně rychle tuhne. Pochozí je již po dvou dnech. Důležité je, aby se v prostorách po uplynutí cca 48 hodin zajistilo důkladné odvětrávání. Přirozené vysychání anhydritu lze podpořit pomocí odvlhčovače nebo vytápění. Optimální způsob vám doporučí realizátor, a to s ohledem na aktuální roční období.
Pokud vás samonivelační potěr zaujal a chcete se o něm dozvědět více, zamiřte na anhypodlahy.cz a kontaktujte odborníky.
